MUDr. Dagmar Komárková: Autoimunita z pohledu TČM
Pod pojem autoimunitní nemoci patří velká skupina velmi rozdílných chorob, které mají společné zejména to, že jsou obtížně léčitelné.  Některá ze složek imunitního systému zde reaguje na struktury organismu vlastní, které tím zpravidla poškozuje – jde tedy o nesprávnou odpověď na tělu vlastní antigeny, které imunitní systém vyhodnotí jako nepřátelské. Likvidovány tak mohou být nejrůznější tkáně a orgány - krevní cévy, pojivová tkáň, endokrinní žlázy jako pankreas nebo štítná žláza, klouby, svaly, kůže… Z této skutečnosti vyplývá různorodost příznaků, kterými pacienti s autoimunitním postižením trpí.

Jako příklad můžeme uvést roztroušenou sklerózu, systémový lupus erythematodes, revmatoidní artritidu, Sjögrenův syndrom, Hashimotovu thyreoitidu, Crohnovu nemoc, ulcerózní kolitidu nebo celiakii.

Etiologie těchto nemocí je z pohledu západní medicíny nejasná – uvádí se vliv genetiky (revmatoidní artritida, psoriáza), životního prostředí, očkování, stresu (roztroušená skleróza, Addisonova nemoc), bakteriálních a virových infekcí. Nicméně je evidentní, že výskyt autoimunitních patologií v posledních dekádách narůstá. Zrádné je i to, že jeden pacient může trpět (a často trpí) více autoimunitními nemocemi současně.

Terapie v západní medicíně spočívá de facto v potlačení symptomů – používají se nejrůznější skupiny léčiv tlumících zánět (imunosupresiva, kortikoidy, biologická léčba).

Čínská medicína nemá jednotné a jednoduché vysvětlení autoimunitních procesů, protože nepracuje s pojmem imunita. Ve starých textech najdeme spoustu zmínek o nemocech, jejich příznaky odpovídají ulcerózní kolitidě nebo revmatoidní artritidě, ale z jejich popisu nelze přesně určit, jedná-li se dnešním pohledem o autoimunitní nemoci.

TČM vychází z původních diagnostických metodpozorování, dotazování, naslouchání, diagnostika čichem, dotykem, vyšetřováním jazyka a pulsu. Takto získané poznatky hodnotíme a léčíme na základě obrazů (souboru symptomů), osmeré osnovy, orgánů zang-fu, diagnostiky podle pěti elementů – podle školy a zkušenosti daného praktika.

Například při diagnostice a léčbě Sjögrenova syndromu sledujeme dvě linie. Zaprvé si pacienti stěžují na suchost v ústech – za dutinu ústní je zodpovědná dráha žaludku, budeme tedy v rámci terapie vyživovat žaludeční yin. Zadruhé je typický příznak suchosti očí – zde je potřeba vyživit yin jater, protože oči jsou výstupem jater.

Tím ale nevysvětlujeme mechanismy autoimunity jako takové.
Můžeme jít tedy o krok dále a zamyslet se nad tím, co mají z pohledu čínské medicíny všechny autoimunitní nemoci společného?
Hlavní roli v rozvoji autoimunitního onemocnění hraje nedostatek yin, který může být způsoben horkostí z nadbytku i nedostatku.
Yin v organismu představují všechny hmotné, viditelné substance – buňky, tkáně, orgány, tekutiny. Koncept nedostatku yin v čínské medicíně odpovídá konceptu apoptózy (naprogramované buněčné smrti) v západním lékařství. Apoptózu lze v mnohých případech vnímat jako fyziologický proces, který lidský organismus využívá v průběhu svého vývoje (jako příklad můžeme uvést proces vzniku prstů tak, že buňky mezi budoucími prsty podlehnou apoptóze). Dále jsou tak likvidovány nepotřebné nebo poškozené buňky. Pokud je v rovnováze množství apoptických a rostoucích buněk (tedy pokud tkáně rovnoměrně odumírají a obnovují se), je zachována homeostáza a organismus je zdravý. Pokud převažují apoptické procesy nad obnovou, tělo začíná degenerovat a po překročení určité hranice se může spustit autoimunitní nemoc.
Editoval dkomarkova (07.06. 2017 10:40)

MUDr. Dagmar Komárková - www.inspirita.cz
cz
Autoimunita z pohledu TČM - psoriáza, lupénka
Autoimunita z pohledu TČM - psoriáza, lupénka
MUDr. Dagmar Komárková: Autoimunita z pohledu TČM - pokračování

Dalším patogenním faktorem, který nacházíme u autoimunitních chorob společně, je stagnace krve (xueyu). Příčiny stagnace mohou být různorodé - horkost z nadbytku i z nedostatku, stagnace qi, akumulace chladu, nedostatek qi a yangu. Stagnace krve může být projevem i jednou z příčin autoimunitní reakce.

U autoimunitních nemocí bývá pravidelně přítomen zánět – tedy horkost (re) nebo oheň (huo). Rozlišujeme dva typy horkosti. Horkost z nadbytku (plnosti) – tedy akutní zánět, který je manifestací yangové polarity. Typické zánětlivé projevy (otok, zarudnutí, bolest, horkost, ztráta funkce) jsou výrazné, silně vyjádřené. Horkost z nedostatku (prázdnoty) je projevem chronického zánětu a manifestací yinové polarity. Jde o déletrvající stav s mírnějšími projevy, v místě zánětu probíhá zároveň destrukce a hojení tkáně. Chronický zánět zapříčiňuje vznik fibrózy, tedy ztrátu funkce.
Posledním společným jmenovatelem autoimunitních procesů je hromadění vlhkosti a hlenů (shi,tan).

Jiným způsobem můžeme nahlížet na autoimunitní patologie pomocí teorie prostupu patogenu 6 vrstvami. Její autor Zhang Zhong Jing zažil epidemii chladu, která vyhladila téměř celou vesnici, a ve svém díle Shang Han Lun formuloval teorii o přestupu chladu 6 vrstvami qi.

V počátečním stadiu, kdy napadá zevní patogen organismus, dochází k prvním reakcím imunitního systému. Jde o vrstvu taiyang, první linii obrany. Pokud je reakce neadekvátní, vznikají alergické projevy.

Postoupí-li patogen do další vrstvy – yangmingu, přechází tělo do útoku a bojuje výrazně s patogenem, stoupá horkost a horečka, organismus se aktivně brání.

Poslední yangová vrstva – shaoyang, je přechodem mezi vnějším a vnitřním, střídáním útoku a obrany. Je to balanční osa yangových meridiánů a je rozhodující pro přestup patogenu do hlubších vrstev, tedy rozhodující pro rozvoj autoimunitních patologií. Symptomy jsou charakterizovány pohybem a změnou (třes, zimnice střídající horečku, proměnlivé a stěhovavé bolesti, střídání symptomů, stagnace qi v hrudi, podrážděnost, nevolnost, závratě). Patří sem dráha žlučníku, která zodpovídá za funkci periferního nervového systému a je spojena s dření (mozkem a míchou), dále dráha tří zářičů, která zodpovídá za pohyb yuanqi a tekutin a je spojena s funkcí endokrinních žláz a hormonů.

Pokud zde imunita reaguje nedostatečně, nemoc přechází do chronicity a yinových vrstev těla (taiyin, shaoyin, jueyin). Zde už dochází k významnému poškození imunity – vrstva shaoyang je tedy pro rozvoj autoimunitních procesů rozhodující.

Terapeutický přístup k autoimunitním nemocem nebývá jednoduchý. Jak už bylo uvedeno, jde o skupinu chorob s různorodou etiologií a patogenezí - i léčba tedy bude různorodá. Vždy je nutno hledat a léčit příznaky horkosti a ohněnedostatku yin, rozhýbávat stagnace, vylučovat vlhkost. Zároveň také posilovat meridián ledvin jako kořen všech chronických patologií. Podstatná je nejen závažnost, ale i délka trvání onemocnění – čím dříve s terapií začneme, tím větší je naděje na úspěch.

MUDr. Dagmar Komárková - www.inspirita.cz
cz
Zhang Zhong Jing (Zhang Zhongjing)
Zhang Zhong Jing (Zhang Zhongjing)