Miloš Vymazal: Psychosomatika jako pojem má svůj původ ve starověké řečtině a to z dvou slov „psyché“ – duše a „soma“ – tělo. Její úlohou je zkoumat vztahy mezi těmito dvěma slovy a to hlavně z vlivu psychických funkcí a pochodů na organizmus

Psychologické faktory somatických onemocnění zkoumala i psychosomatická medicína, která potvrdila vztah mezi tělesným stavem a psychickými i emocionálními složkami. Později byla do tohoto vztahu přidaná i sociální složka (Křivohlavý, 2001). V užším slova smyslu je psychosomatika stále chápána jako problematika omezeného druhu chorob, při kterých jsou tělesné obtíže, změny a poruchy funkce podmíněné duševním stavem.
V širším slova smyslu jde o komplexní pohled na člověka a jeho zdraví. Protože kategorie zdraví, vymezení choroby, zdravotní a funkční stav jsou podmíněné nejen tělesně, ale také duševně, sociálně, zvyklostmi dané společnosti, vlivy a nároky prostředí.
Citace z Wikipedie

Ing. Miloš Vymazal - www.tcm-cs.com
Stanislav Bečka: Co je to psychosomatika?
Psychosomatika je lékařský obor, který se zabývá vztahem těla, psychiky a sociálních vazeb, tzv. bio-psycho-sociální pojetí zdraví a nemoci. Když to hodně zjednoduším, tak tělo je zdrojem signálu, takže když vás něco píchne např. v kolenu, ucítíte bolest - signál. Psychický systém pak přidělí signálu nějaký význam, že s kolenem něco máte, anebo naopak, že to nic není. A poslední vrstva je sociální, která vzniká komunikací a vyjednáváním. Pokud má pro vás bolest kolene význam nemoci, tak třeba nepůjdete do práce. Každá z těchto vrstev žije vlastním životem a může být zdrojem symptomů a jejich udržování. Člověk s dispozicí k astmatu může dospět k invalidnímu důchodu, nebo taky běhat závody. Záleží na tom, jaký přidělí tělesným příznakům význam, jak je presentuje svému okolí a jak to okolí reaguje.

Jedná se vždy o určitou stresovou zátěž? (otázka na vznik psychosomatického onemocnění,bolestí atd)
• Ano,stres provází většinu psychosomatických nemocí a co v těle způsobuje, dokážeme na biochemické úrovni popsat až do poslední buňky. Dlouhodobý stres dokáže měnit i strukturu mozku. V limbickém systému se může struktura změnit tak, že člověk může mít sklony k depresím. Přechodně je stres zdravý , je to reakce na náhlou situaci, kdy je potřeba být zvýšeně pozorný, abychom zabojovali nebo stihli utéct. V těchto chvílích se snižuje tendence k zánětům nebo se změní prokrvení organismu. Jsou to ale opatření do boje, krátká mobilizace, dlouhodobý stres nám naopak škodí.

Mají stejné nemoci u různých lidí stejnou příčinu?
• Ne, je to velmi individuální. Organismus reaguje na to, co se zrovna děje a jak se mu to zrovna hodí. Když mají lidé starosti, tak z nich někoho začne bolet hlava a jiného třeba noha nebo loket. Každý člověk rozumí svým signálům jinak a dává jim jiný význam. Jinak také reagují rodiče u svých dětí. Někde dají dítěti, které bolí bříško, teplý obklad, nelámou si s tím hlavu a bolest je pryč. Ale v jiné rodině mu mohou věnovat přehnanou péči, a to pak hrozí začarovaný kruh čím hůř, tím hůř.......

• "Za pomočováním může být touha stát se miminkem."
• "Bolest kloubů často souvisí s napětím svalů."

Z časopisu Téma 16/2017 - skryté příčiny nemocí rozhovor s MUDr. Vladislav Chvála
(lékař sexuolog, akupunkturista, rodinný a systematický terapeut, supervizor rodinné terapie) výňatky z rozhovoru

Stanislav Bečka, Čínské masáže Třinec
http://cinskemasazetrinec5.webnode.cz
cz
Psychosomatika - stres
Psychosomatika - stres