Miloš Vymazal: Skolióza - vadné zakřivení páteře.

Skoliózu lze charakterizovat jako trojrozměrnou deformitu se sklonem a posunem obratlů ve frontální (stranové zakřivení), sagitální (změny fyziologické lordózy a kyfózy) a transverzální (rotace páteřního sloupce) rovině. U idiopatické skoliózy zpočátku nejsou strukturální změny obratlů. U skoliózy jsou dislokována nejvíce těla obratlů, jejich oblouky a výběžky méně. V bederní skoliotické páteři jsou při rotaci dorsálně vychýleny (rotovány) příčné výběžky, které na straně vychýlení vytlačují svalovou hmotu, vyčnívají a tvoří bederní hrb. Obvykle patrný je typický hrb při rotaci páteře v hrudní části, kde příčné výběžky jsou následovány žebry a vytváří se tak tzv. paravertebrální prominence. Nejvíce patrná je deformita při Adamsově testu - v předklonu.

Velikost deformity se hodnotí ve všech třech rovinách. Metodou podle Cobba lze odečítat úhlové zakřivení v předozadní projekci (AP = antero-posterior) a v boční projekci (sagitální rovině). Moderními zobrazovacími metodami. lze navíc v osovém řezu trupu (v rovině transversální) odečítat rotaci páteře. Vzhledem k rentgenové zátěži i ceně vyšetření (CT, MRI) jsou pro odečítání axiální rotace obratlů používány metody přibližné. Nejméně přesná je metoda podle Nash-Moe, která má jen 5 úrovní. Přesněji lze určit rotaci pomocí speciální šablony podle Perdriolle, nebo původní českou univerzální radiografickou (grafickou) metodou, která byla publikována v časopise Scoliosis Journal. Další metody jsou pro běžnou praxi náročnější a nezískávají přesnější hodnoty.

Zdroj Wikipedie

Ing. Miloš Vymazal - www.tcm-cs.com