Miloš Vymazal: Historie čchi-kungu 1965-1989

Od roku 1965 až do rehabilitace qigongu v roce 1978 neexistovaly oficiálně žádní qigongové aktivity. O jeho znovuvskříšení se postarala Guo Lin (1909-1984) – umělkyně a žena s rakovinou (dělohy), která se v 60. letech sama vyléčila (po deseti letech cvičení a experimentování) a v 70. letech (uprostřed Kulturní revoluce) učila další pacienty s rakovinou a chronickými nemocemi v pekingských parcích (začala v roce 1971 v parku Dongdan). Vydala knihu New Qigong Therapy, což stimulovalo nový zájem o qigong na konci 70. let. Dá se říci, že Guo Lin spustila qigongovou vlnu 80. let.

Po ukončení  Kulturní revoluce někteří vědci zahájili výzkum qigongu. Na rozdíl od 50. let, kdy byl zkoumán účinek cvičení na léčbu různých onemocnění, se nová generace výzkumníků zajímala o fenomén externí qi, kterou mistři qigongu vyzařovali z rukou a těla ve směru pacientu nebo subjektu[1].

14. 12. 1979 byla založena Pekingská qigongová výzkumná společnost. Jeden ze zakládajících členů byl Zhang Mingwu (odštěpil se od Guo Lin a založil si svou metodu Qigongová terapie sebeovládání). Společnost se stala prostředníkem mezi qigongovými mistry (kteří se najednou objevovali všude) a státem.

28. 10. 1980 znovuotevřeno sanatorium v Beidaihe (200 lůžek), ředitelem Liu Guizhen. Mezi lety 1985-1996 zde prošlo tréninkem qigong 50 000 lidí.

Podzim 1980 – spuštění vydávání Qigong Magazine (Zhejiang Institute of Chinese Medicine). Stal se spojovacím článkem mezi specialisty, mistry a praktikujícími qigong. Poté vznikaly další: 1983 – Chinese Qigong (All-China Qigong Scientific Research Society), 1982 Qigong and Science (Guandong Qigong Science Research Society) apod.

Podzim 1981 – vznik All-China Qigong Scientific Research Society, větev All-China Society for Chinese Medicine.

1987 – založení China Sports Qigong Society (vydávala časopis Qigong and Sports). Qigong byl přidán do tréninkového režimu profesionálních atletů.

Qigong byl uznán za vědu a byl vyučován na některých univerzitách, např. od roku 1988 na Shandong University v rámci somatické vědy – qigong a studia „Extraordinary Powers“ (zvlástních sil).

V roce 1981 získal sektor (odvětví) qigong definitivní formu, která zůstala prakticky neměnná až do jeho kolapsu v roce 1999.

V průběhu 80. let se najednou objevilo bezprecedentní množství mistrů „přicházejících z hor“ (chushan). Jedním z prvních byl Yang Meijun (Great Goose Qigong).

[1] Tato technika je zmíněna poprvé v Historii dynastie Jin a v knize Kniha mistra Yanlinga o starodávných a nových technikách pro polykání (příjímání) dechu (text v taoistickém kánonu). Před moderním obdobím se metoda nazývala vylévání qi (buqi).

Zdroj: Historie qigongu (Qigong Fever: Body, Science, and Utopia in China, 2007)

Ing. Miloš Vymazal - www.tcm-cs.com