cz
Kozlík
Kozlík
LucieF: Kozlík lékařský je trvalka s bílými nebo červenavými květy, která dorůstá výšky kolem jednoho metru. Ve volné přírodě jej najdeme jen výjimečně, k léčivým účelům se většinou pěstuje. Využívá se oddenek, výjimečně nať, a to pro své sedativní účinky. Kořen kozlíku je vhodný při nervovém vypětí, rozrušení, nespavosti, úzkosti. Navíc posiluje srdce a může pomoci s vysokým krevním tlakem. Využití najde kozlík i při dráždivém kašli.

Účinné složky: silice (včetně kyseliny izovalerové, borneolu), valepotriáty, alkaloidy, iridoidy, organické kyseliny.

Použití kozlíku je možné ve formě odvaru či tinktury. Kozlíková tinktura se užívá při nespavosti, neurastenii, křečovitých bolestech spojených s mdlobami, neuralgii, lumbagu, slabosti nohou, nervózním srdci, žaludečních křečích, nadýmání.

Kozlík je velmi vhodný do směsí v kombinaci s meduňkou při nervozitě a rozčilení, v kombinaci s chmelem při nespavosti psychogenního původu, při dyspeptických potížích je účinná kombinace s hořkými drogami, fenyklem, anýzem, kmínem
nebo mátou. Při neuróze trávícího traktu se osvědčila kombinace s levandulí a hořkými drogami, například s puškvorcem. Proti depresím z vnějších vlivů je vhodné kozlík kombinovat s bazalkou.

Kozlík se nesmí užívat dlouhodobě, protože u senzitivních jedinců již po měsíci léčby vzniká tolerance. Neužívejte tedy déle jak 2 - 3 týdny.

Vysoké dávky kozlíku mohou vyvolat bolesti hlavy a bušení srdce.

Zdroj: Penelope Odyová: Velký atlas léčivých rostlin
          Jiří Janča, Josef A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin